Hořké loučení
Kdybys byl deštěm jarního rána, při každičké bouřce já chodila bych bosa a nahá. Kdybys byl sluníčkem na nebi a svítil na mě každé ráno, probouzela bych se s nadějí,že seš to Ty a že to nebylo dávno. Teď je všechno jinak, je to sotva pár dnů, raději se schovám do svých snů. Do těch, ve kterých jsi ty a já, tam, kde jsme společně, kde jsme oba dva. Vzpomínám, jak smála jsem se na Tebe a věděla, že žijeme jenom pro sebe. Mám křičet, plakat nebo řvát? Vždyť já se chci zase znovu smát! Jen malinký kousek lásky mít, už nechci zase jenom snít....Slyší mě vůbec někdo?!