Moje srdce
Na podzim list za listem cestuje, neviditelný vítr je kolem rozfukuje. Putují z místa na místo jak mravenci, zastaví se možná až někde na kopci. Poletují a často padají do jedné kaluže, ta tvoří srdce a oni z ní kvetou jak růže. Mají též tvar srdce, asi to stromy tak chtěly,ale ty květy jsou unavený, žlutavý a bez síly.Nemůžu se jen tak lhostejně dívat, snažím se citový klid zachovat,abych nemusel před ten dům vyběhnout a pro všechny listy se do kaluže sehnout. Proč chci takový nesmysl udělat, to určitě nemůže nikdo chápat, ale pro mě má význam je posbírat a jednu voňavou růži z nich vyčarovat. Magickým kouzlem květ získám, některé půvabné dívce ho dám, která ho nechce jen do vody ponořit, ale bude chtít se mnou zkusit žít. Jde den za dnem a stále se něco mění, těším se na naše společné setkání. Elektronickou cestou Tě poznávám, svůj vykouzlený květ ti od srdce dám