Nechci zavřít oči
Nastal noc, a já mám strach. Strach z toho, o čem budu snít. Mám strach, zavřu oči a uvidím Tvou tvář, Tvůj stín a Tvá ústa. Tvář, který mě opustila a blahem naplnila. Dala jisktu života, znovu cítit, cítit teplo domova. Připadám si jako malé neokřídlené ptáče, které neustále pláče. Ztratilo to po čem toužilo. Maminka ho volá zpět,ale on slyší jen dynamický zpěv, zpěv toho, kdo ho kdysi miloval. Miloval - to slovo líbezné,ale ztemnělé. Tma ho pohltila, zář už nespatřil. Slovo láska už neslyšel. Zůstal sám, bloudil světem, a už neodletěl, kam odletět si přál. On je chudák a ona ta, která ho upřímně milovala zůstala opravdu sama. Bůh se nesmiloval....!