Podej mi ruku svou
Noční ztichlá ulice, myšlenky v hlavě máš a svítící výlohy o životě přemítáš. Podej mi ruku svou, pohladím ti vlasy tvé, podej mi ruku svou a budu lásko líbat tě. Když se ráno probudíš, máš slavé mrazení i já rád vzpomínám na to naše mazlení. Podám ti ruku svou, budeme se lásko hladit, podám ti ruku svou, chceš se ještě mazlit? Torchu ji z toho zmatená, málo si věříš, myslíš že postava je ztracená, chceš-sama nevíš. Tak podejme si ruce své, nemyslema dále na nic, přiložme ústa svá, všude-chci tě dráždit. Až se opět setkáme, chci být chvíli u tebe, v tobě, v tvých ořích, na ostatní zapomeneme.