Snění
Zasněné lesní ticho- jak krásně se vzpomíná. Jakovy malé pírko vzdychlo, jako zasněžená krajina. Slunce problesko mezi stromy, zdály slyšet byl ptáků hlas. Vůně jehličí a sosny, co cítil každý z nás. Když k ránu rosa na list padá a země začíná se probouzet. Ta každá tůňka je čistá a zdravá a nádherný je všechen svět. Ty, lesní cesto, co dáváš všemu klid, Ty modré nebe, chci Tě doma mít. Ty měchu měkký - jak holubí peří, Ty lese, seš krásný i když sněží. Ty, strome se svou vůni a větve, co se sklání, já chtěla bych Tě právě teď pohladit svou dlaní.