Zracená víčka
V penále mám sadu barevných tužek, mám je moc ráda, jenže ty tužky mají jednu vadu, pořád se jim ztrácejí víčka. Malinkaté kloboučky jim padají z hlavy a zůstávají v penále. A já je pak musím lovit a lovit. Aby mi tužky neumřely, aby psaly dál. Včera jsem potkala Tebe, vždycky ses mi líbil, jenže včera víc. To bylo asi tím,že jsi mi řekl, že se Ti taky líbím. A teď je dnešek. Držím Tě za ruku a někam spolu běžíme. Pojď, homen, najdeme spolu ztracená víčka.